Bez povoleného JavaScriptu není tento web plně funkční!

Japonská poezie HAIKU

  • Lenka Kolmanová

Vloženo: 29. květen v 13:14

 

 

Japonská poezie Haiku se stala námětem dalšího setkání členů čtenářského klubu. Výstupem pátečního setkání jsou tyto lyrické útvary: 

 

 

Děravá ponožka

nikdo ji nechce

stejně tak jako ji.

 

Mají se rádi ale

nevědí, nevidí, neslyší

trápí se, milují        

                            Anet

 

Uzavřena ve světě

pomluv a lží

        už mě to tu nebaví        

                           Eliška

 

Otazník

tečka za větou

vzpomínka

 

Seschlá růže

tma

nemiluješ

 

Člověk bez domova

pár drobásků

                          radost je tu znova                          

                        Denda

 

Stojím u houpačky ta,

která se houpe

chci zemřít a on odešel

 

Srdce mi tluče

ruce se mi klepou

                           prosím, pomoz mi                         

                                   Market

 

Je jen má a je jen tvá

vpadni do ní

nevidíš ji, je to tma

 

Jen nakresli moře mi

aby bylo modrý

jenom ať je navždy mý

 

 

 

Stoupněte si do kruhu

nebo do řady

                               nemyslete na duhu                          

                                     Terka (TAS)

 

 

Jednou přijde den

jednou tam a nikdy zpět

                                  tma tě pohltí                                      

                                                   Zuzka

 

Vzlétla sýkorka

vzlétli všichni

a už nikdy víc

 

 

Slunce už nesvítí

šumí jen les

                               květiny nekvetou                                

                                    Bára

 

 

Přestože je haiku nejznámějším představitelem japonské poezie, jedná se o relativně mladý žánr vzniklý v 17. století. Vychází z řazené básně renga, na jejíž tvorbě se podílelo několik básníků. Haiku je první část rengy, skládá se ze tří veršů, které obsahují 5, 7 a 5 slabik.

Požadavky pro haiku jsou však mnohem složitější, např. musí obsahovat kigo, sezonní slovo usazující báseň do kontextu ročního období, a kiredži, dělicí slovo, jež má za úkol báseň rozseknout na dvě části. Nejen proto je překlad haiku z japonštiny velice komplikovaný. Nejznámějším básníkem haiku je Macuo Bašó, jeho dílo Oku no hosomiči (Úzká stezka do vnitrozemí) je považováno za jednu z japonských klasik.

Evropské strukturální a investiční fondy, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání